Neviditelné světy hlasů

Miriam vám bude vyprávět o tom, jak se učila číst v lidském hlase jako v kronice duše. Taky o tom, jak se v ní po letech konečně rozhostil klid, protože ji přestala mást slova, která často skrývají pravdy, které neumíme uvidět. Byl to divotvorný čas v malém bistru uprostřed velkého města, čarovné chvíle v lipové aleji, roky, kdy chodila plakat ke stromům, ptát se šípkových růží a zpívat zralým třešním. Čas, kdy jí došlo, že má smysl naslouchat duchům přírody a nemá smysl stávat se něčím, ale objevit, kým jsme.